ZELENINA NA BALKÓNĚ - TYPY PRO ÚSPĚŠNÉ PĚSTOVÁNÍ

7 dobrých důvodů pro pěstování zeleniny na balkóně

Obchody nás zásobují saláty, zeleninou a bylinkami po celý rok. Proč se tedy obtěžovat pěstováním balkónové zeleniny? Existují pro to dobré důvody, které již přesvědčily mnoho lidí z měst, aby se stali nadšenými balkonovými zahradníky.

• Výběr v supermarketu je zdánlivě velký. Většinou tam ale nabízejí jen pár odrůd.  Při vlastním pěstování na balkoně si můžete vybrat ze široké škály semen a sazeniček.
• Zahradničení je zábava, relaxace a odbourávání stresu. To platí i pro  balkon, který nám umožní při zacházení s rostlinami zažít vnitřní změnu. Pryč od dumání ke konkrétní akci a smyslnému zážitku! 
• Pokud se o rostliny náležitě staráte, můžete si být jisti, že je zelenina 100% bio.
• Bylinky a zeleninu z balkonu (samozřejmě i z terasy!) lze sklízet vždy čerstvé – přesně tehdy, když je potřeba! Zelenina z jakéhokoli jiného zdroje je výrazně starší, když dorazí do kuchyně a je tam uložena po mnoho hodin nebo dokonce dní, než se použije.
• Sledovat, jak ze semínek nebo koupených mladých rostlinek roste jedlá zelenina, je pro děti velmi poučné. Můžete se společně s dětmi o výpěstky strarat a zároveň se naučit základy zahradničení.
• Na rozdíl od zahrádky si nemusíte dělat starost se slimáky, jež vám žerou balkónovou zeleninu! Ostatní škůdci, pokud se vůbec objeví, jsou většinou rychle objeveni a potrestáni.
• Různá zelenina a saláty rostou na balkóně ještě lépe než na zahradě, protože jsou tam více chráněné a stěny domu akumulují teplo. Sezóna může začít dříve a trvat déle. I v chladném období si můžete vychutnat zimní saláty z balkonu.

Jaké druhy zeleniny jsou vhodné na balkon?

Na balkoně mohou růst v zásadě téměř všechny druhy zeleniny, pokud máte k dispozici dostatečně velký květináč. Člověk však dává přednost těm odrůdám, kde je vztah mezi prostorovou náročností, námahou a výnosem víceméně správný. Nevyplatí se například pěstovat špenát v balkónovém truhlíku: potřebovali byste mnoho místa, abyste mohli sklidit dostatek pro nasycení celé rodiny.

Zelenina na slunné, stinné i polostinné balkony

Na balkoně je rozhodující světový směr, na který je orientován. Severně orientovaný balkón bývá obvykle ve stínu budovy, zatímco na jižně orientovaném balkónu je téměř vždy slunečno. Východní a západní balkony nabízejí trochu slunce a trochu stínu. Pro každý směr je vhodný určitý druh zeleniny.

Zelenina na slunný balkon

Máte-li balkon orientovaný na jih, máte štěstí a také velký výběr slunce milující zeleniny. Patří mezi ni např. lilek, fazole, chilli, okurky, brambory, dýně, kukuřice, melouny, papriky, ředkvičky, rajčata, cuketa a cukrový hrášek. Středomořské bylinky jako šalvěj, oregano, rozmarýn a tymián jsou na jižně orientovaném balkónu také ve svém živlu. Nevýhodou jižně orientovaného balkonu je nebezpečí velkého žáru v horkých letních měsících. Někdy je nutné zajistit stín.

Zelenina na stinné balkony

Výběr je zde neoddiskutovatelně menší. Ve stínu se ale dobře daří například medvědímu česneku, mangoldu a rukole. Úspěšné může být i pěstování květáku, fazolí, brokolice, hrášku, jehněčího salátu a řezaného salátu, pokud se slunce dostane na balkon brzy ráno nebo večer na dvě až tři hodiny. Mohou být přidány bylinky jako kopr, pažitka, máta a petržel.

Zelenina na východní a západní stranu

Tyto balkony jsou ideální, protože se zde daří v podstatě všem druhům zeleniny. Mají zde dostatek slunce, ale ne tolik, aby hrozilo rychlé vysychání v horkých fázích. U slunomilných rostlin nemusí být výnos tak vysoký jako na jižně orientovaném balkoně, ale s péčí si nemusíte dělat tolik starostí.

Ať už je balkon situovaný na jakoukoli světovou stranu, vždy je nutná ochrana před povětrnostními vlivy. Chraňte proto svou balkónovou zeleninovou zahrádku před přílišným sluncem, větrem a deštěm pomocí markýzy, větrolamu nebo slunečníku!

Speciálně pěstovaná zelenina do květináčů a balkónových truhlíků

Běžným zeleninovým rostlinám se na balkoně dobře daří, pokud jim dopřejete dostatečně velký květináč. K dostání jsou ale mimo jiné také mini zeleninové rostliny, které byly speciálně vyšlechtěny pro okenní truhlíky a květináče.

Zeleninové odrůdy, které jsou k dispozici v malém formátu:

• Mini chilli a mini papričky: ideální do malých květináčů. Plody jsou velké cca 6 cm a mají jemnou chuť.
• Keříková, mini nebo koktejlová rajčata: vhodná do malých a středně velkých nádob, výnos mnoho aromatických plodů.
• Svačinové okurky / miniokurky: vhodné do květináčů s mřížovím nebo zavěšené. Rostliny tvoří malé, chutné plody, které jsou jen 8 až 10 cm dlouhé.
• Mini cuketa 'Easy Pick Green': kompaktně rostoucí odrůda do květináčů a truhlíků. Atraktivní květy a cca 15 cm dlouhé plody. Lze pěstovat i jako závěsnou rostlinu.
• Mini lilky: s výškou růstu pouhých 40 cm jsou ideální na balkóny. Kompaktní, bohatě rodící odrůdy s oválně kulatými, fialovými plody.

Kam zeleninu na balkoně dát? 

Možnosti pěstování zeleniny na balkoně jsou větší, než si na první pohled myslíte! Na následujících řádcích přinášíme několik typů, jak se z balkonu může stát zeleninová zahrada.

Velké truhlíky a objemné čtvercové květináče u zdi nebo přímo u zábradlí se dobře hodí pro vyšší rostliny, jako jsou rajčata a cukety.

Vysokorostoucí kukuřice nebo fazol šarlatový v takových nádobách může sloužit jako ochrana před nežádoucími zraky sousedů.

Pokud se nechcete ohýbat, ideální jsou malé vyvýšené záhony nebo květinové truhlíky na stojanech (např. STYLE nebo MAXI UP, MIKANO).

Zeleninu a bylinky lze pěstovat na několika úrovních na policích a žebřících.

Popínavou zeleninu (fazole, okurky, popínavé cukety) lze pěstovat na treláži nebo treláži na stěně.

Pokud je možnost zavěšení, pěkným doplňkem jsou závěsné květináče osázené zeleninou. Ale pozor: musíte se k nim dostat! Zavěšené u stropu bez možnosti zalévání vám dlouho radost dělat nebudou.

Sáčky na rostliny jsou vhodné pro všechny zeleninové rostliny, které rostou i v květináčích. Zvláště oblíbené jsou však pro pěstování brambor: Brambory se nejprve vloží do trošky substrátu, jakmile vyrostou, zahrnou se, dokud není pytel téměř plný. Z jediné rostliny tak sklidíte výrazně více brambor než při pěstování na záhoně.

Salátovým rostlinám se daří v nástěnných nádobách a lze v nich pěstovat i bylinky.

Obchody nabízí prostorově úsporné květináče a truhlíky pro vertikální pěstování.

Recyklace a recyklace: Tvůrčí fantazii se meze nekladou, protože k pěstování zeleniny a bylinek na balkoně lze využít mnoho nádob, lahví, krabic, zásuvek a misek.

Důležité: Pokud plánujete na balkoně vyvýšený záhon, měli byste dbát na to, aby váhu unesla i statika balkonu! Méně je někdy více a v tomto případě toto pravidlo jednoznačně platí. Berte tedy ohled také na to, kolik daný truhlík zaplněný zeminou váží. Rudokovat objem zeminy dokáží také truhlíky se zvýšeným dnem.

Balkonovou zeleninu řádně zalévejte a přihnojujte

Různé druhy zeleniny mají samozřejmě i různé nároky. To platí jak pro umístění, tak pro péči. V této souvislosti můžeme uvést pouze obecné informace. Rozhodně byste si měli konkrétní potřeby rostlin předem zjistit.

Zalévání

Na rozdíl od záhonu nebo pole jsou zeleninové rostliny v květináčích a okenních truhlících zcela závislé na péči lidí. To se týká především potřeby vody, protože k rostlině se většinou nedostane dostatek deště, a tak je pravidelná zálivka nutností. Mnoho zeleninových rostlin má také mnohem vyšší požadavky na vodu než okrasné nebo pokojové rostliny. V horkých letních dnech je rostlina rajčete ve 20litrovém květináči, která byla ráno vydatně zalita, již v podvečer opět suchá a je třeba ji znovu zalít. Obvykle je nejlepší čas na zalévání brzy ráno a později večer. Zálivku provádíme vždy na substrát, nikoli na listy!

I když používáte zavlažovací systém, měli byste častěji kontrolovat, zda není zásobník na vodu již prázdný! Ať už se zavlažovacím systémem nebo bez něj: voda musí mít možnost dobře odtékat ven. Otvory v květináči a vrstva drenáže jsou nezbytné, aby se zabránilo podmáčení, které zelenina obvykle nesnáší.

Velkou roli hraje mimochodem velikost květináče: čím větší květináč, tím menší je riziko, že rostlina v letních vedrech během krátké doby vyschne. Plodná zelenina by měla být minimálně (!) v 10litrovém květináči. Je lepší jim dopřát více prostoru, budete se pak méně stresovat se zálivkou.

Hnojení

Ne každá zelenina má stejné nutriční potřeby:

Salát a luštěniny (fazole, hrách) potřebují málo živin, protože patří mezi slabé konzumenty. Živin v květináči je obvykle dostatek. (To je někdy i na bylinky moc, proto existují speciální bylinkové půdy).

Rajčata, cukety, dýně, papriky a brambory jsou velkými konzumenty a potřebují výrazně více dusíkatých hnojiv.

Salát a mrkev jsou v požadavcích na živiny uprostřed (střední jedlíci).

Tyto rozdíly je tedy nutné vzít v úvahu, když zhruba po 4 až 6 týdnech začnete v květináči přihnojovat. Pro těžké spalovače existují speciální druhy hnojiv, se kterými neuděláte chybu. Rostlinná hnojiva ve formě tyčinek vám pomohou ušetřit práci i čas.

Veškerou ostatní zeleninu náročnou na živiny zalejte tekutým univerzálním hnojivem pro zeleninové rostliny, které přidejte do závlahové vody podle návodu.